Vědomí a podvědomí aneb jak se napojuji na Nevilla

Vědomá část je ta špička ledovce, podvědomí je celá ta mohutná část, která tvoří pevné základy vaší reality.

Pokud jste četli moji knihu Alfa bohyně, pak vám nemusím do detailů popisovat, co je to vědomí, podvědomí a supervědomí. Toto téma a jeho důležitost jsou vám nyní asi více než jasné.

Pak i chápete, jak je důležité pracovat se svým podvědomím, ale i vědomím, aby se všechna vaše přání mohla splnit. Je-li totiž vaše vědomá mysl v nesouladu s vaším podvědomím, pak jen horko těžko vytvoříte ten život, po kterém toužíte.

Jako doplnění tohoto tématu bych ráda citovala pár slov Nevilla Goddarda, který je mým učitelem, ale i rádcem v těžkých obdobích. I když tento pro mne velikán již mnoho let nežije, napojuji se na něj často během meditací a to předně ve chvílích, kdy si nejsem jistá a potřebuji radu a vedení. Pomáhá mi i s vizualizací, aby byla opravdu reálná. Protože víte, že čas i prostor jsou pouhou iluzí a víte, že díky naší mysli, a to především té podvědomé, se můžeme napojit na supervědomí, ve kterém je vše, co existuje, existovalo a nebo existovat bude, pak vás asi nepřekvapí skutečnost, že se můžete napojit na kohokoli, kdo kdy žil, žije a nebo žít bude.

Napojit se tak můžete díky meditaci a nebo hypnóze. Když jsem v květnu navštivila v Londýně seminář Paula McKenny a Richarda Bandlera, viz článek ZDE, kde Paul McKenna, přední britský hypnotizér a magician, jak mi v pátek řekl jeden Brit, v hypnóze napojil jednoho z účastníků na Donalda Trampa a druhou ženu na britskou královnu. No on je vlastně ani tak nenapojil na ně jako je doslova nechal splynout s jejich energiemi. No to byla sranda mít ty dva pohromadě. I já někdy dovolím Nevillovi a nebo on mně, jak se to vezme, abych se spojila s jeho energií a já tak cítila a myslela jako on. Mé vizualizace jsou pak mnohem silnější, a dokonce se ho tak mohu ptát na nejrůznější otázky nebo se nechat vést. Ok, teď ale zpět k podvědomí a vědomí.

Vědomí je osobní a selektivní

Budu-li citovat Nevilla, pak je „vědomí osobní a selektivní a podvědomí neosobní a neselektivní“.

Neville dále říká: „Vědomí generuje myšlenky, které vtiskává do podvědomí. Podvědomí pak přijímá myšlenky a dává jim formu a vyjádření.“

Dobrá, tak teď se na tyto hluboké myšlenky podíváme hlouběji.

Naše vědomí je osobní a selektivní, jinými slovy si vybíráme myšlenky a slova, vybíráme si naše zaměření a to dle našich osobních preferencí. Naše podvědomí je pak neosobní a neselektivní, jinými slovy nehodnotí to, co mu předložíme a nevybírá si, jestli se mu líbí naše myšlenky nebo ne.

Vědomě si vybíráme myšlenky, které tím, že si je neustále přehráváme ve své mysli, vtiskáváme do svého podvědomí. Naše podvědomí tyto myšlenky slepě přijímá. Je neselektivní, tedy nevybíravé, vzpomínáte! A to, co máme uložené v podvědomí, tedy vtisknuté myšlenky v našem podvědomí, pak tvoří naši realitu, tedy naše podvědomí zhmotňuje naše myšlenky, které jsme mu vědomě vtiskli a dává jim formu a vyjádření, tedy to jak pak ve finále vidíme naši realitu.

Možná vás při čtení těchto hlubokých myšlenek napadne stejně jako mě: „Ale vždyť to, co si myslím, to vychází z mého podvědomí a je odrazem toho, jak jsem naprogramována od dětství. To já nemohu vědomě ovlivnit?!!!“

Ano i ne, naše vědomí a podvědomí jsou propojené a to velmi hluboce, stejně tak jako naše podvědomí a supervědomí. Více informací o vědomí, podvědomí a supervědomí se dočtete v knize Alfa bohyně. Pokud se bojíte, že je pouze pro ženy, pak vás chci, pánové, ujistit, že i vy v ní najdete spoustu důležitých informací. I když jsem ji adresovala spíše ženám, tak sebeláska se týká i mužů.

Jak se dočtete i v mé knize, aby se ve vašem životě něco změnilo, musíte pracovat se svým vědomím, ale i podvědomím. Nestačí jen práce vědomá a ani jen podvědomá.

Je sice pravda, že jste/jsme často naprogramováni již od dětství, ale to přeci neznamená, že ten program nemůžeme změnit?! Je sice pravda, že to, co máme uložené v podvědomí, tedy naše přesvědčení a zvyky, to nyní určuje náš současný život, ale opět můžeme to změnit. Je na nás, zda ovládáme my svoji mysl a nebo naše mysl ovládá nás, tedy ji necháme fungovat na autopilota, nic se sebou neděláme, a pak se jen divíme, proč je ten život tak těžký a tak nefér. Život není nefér, jen reaguje na to, co máme uložené v podvědomí. Je naší zodpovědností, jako dospělých lidí, ujmout se kormidla a začít jej směřovat tam, kde chceme být. A k tomu musíme za prvé vědomě dojít a za druhé na vědomé úrovni začít přepisovat své podvědomí.

Upps, to jsem tedy nechtěla…

Tak teď se mi druhá půlka článku krásně smazala a asi to tak mělo být, zřejmě neměla být napsaná. A já se pokusím dopsat tento článek s novou inspirací. 🙂 Věřím, že byl důvod, proč se druhá část smazala a jelikož není možné mé myšlenky poskládat znovu, tak to bude zřejmě úplně o něčem jiném. Pokud jste někdy psali článek tak, jak jej píši já, tedy se nechám vést a nechávám své prsty, aby kouzlily na klávesnici to, co mi v danou chvíli proudí odněkud ze supervědomí do mozku, tak víte, že to napíšete jen jednou, protože podruhé už proudí něco zcela jiného a nového a nebo úplně jinak řečeného.

Tak se podívám, kde se mi článek přerušil a navážu s vlnou nových myšlenek. Sama nevím, jak ten článek bude vypadat. 🙂 To ale nevím nikdy a v tom je ta krása psaní článků. Proto je píši tak ráda.

Je to vlastně podobné jako moje práce koučky. Nikdy nevím, kam se koučink vyvine. Je velmi časté, že začneme u práce a kariéry a skončíme u problému v manželství. Nebo začneme u rozchodu a skončíme v dětství, kde rodiče klienta nepřijímali nebo se tak aspoň cítil. Začneme u nedostatku peněz a skončíme u pocitu nezasloužím si být milována. A tak bych mohla pokračovat, každý koučink je pro mne doslova překvapením, nikdy nevím, kam se dostaneme a zda vůbec někam.

Často se stává, že několik hodin se klient neposouvá, aspoň on to tak vidí, pak se najednou stane něco zásadního a my se dotkneme skryté komnaty, o které často ani klient neměl zdání. Ten skok je pak tak zásadní, že se klient cítí jako ten nádherný motýl, který právě vystoupil ze své kukly a najednou se může rozletět do světa plného barev a krásy. A se články je to podobné. Něco se mi sepne a já i ve chvíli, kdy nechci, nemám čas a ani chuť, musím psát. Něco se mnou valí a je to tak silné, že musím přerušit to, co dělám, chytnout svůj počítač a nechat své prsty, aby začaly hrát, tančit a kouzlit. To, co se odkryje na konci mé hry s písmenky, dopředu netuším ani já. Je to doslova kouzlo a magie, protože i já se těším na to překvapení, které z toho klobouku vyskočí. 🙂

Takže já navazuji, kde jsem přestala. Omlouvám se za krátké přerušení, ale aspoň je článek tak autentický, že snad víc ani být nemůže. Vy jste tak měli možnost proplouvat se mnou mým psaním, jako byste tu seděli se mnou. No není to nádhera? 🙂 Miluju tuhle práci, fakt, vážně, doopravdy. Je to zábava a hra. To už se o účetnictví a administrativě říci nedá, ale přesto bych neměnila.

Důležité je práci kombinovat a neusnout na vavřínech

Jak se dočtete i v mé knize, aby se ve vašem životě něco změnilo, musíte pracovat se svým vědomím, ale i podvědomím. Nestačí jen práce vědomá a ani jen podvědomá. Protože jak i Neville zdůrazňuje naše vědomá a podvědomá mysl jsou provázány. Podvědomí přijímá slepě a bez jakékoli vybíravosti to, co mu předložíme. Pak začíná tvořit a dávat formu našim myšlenkám, a tím vytvářet naši realitu.

Vědomí a podvědomí jsou propojené, stejně jako podvědomí a supervědomí.

Jak již dobře víte, naše přesvědčení, která jsou uložena v našem podvědomí, jsou jen myšlenky, které jsme si mysleli tak dlouho, až se staly našimi přesvědčeními, které pak tvoří naši realitu. Chceme-li tedy něco změnit, musíme změnit naše přesvědčení, tedy to, co je uloženo v našem podvědomí. Mně se nejvíce osvědčily meditace, které jsou součástí všech mých programů.

Například v programu Bohyně lásky ženy pracují jak se svým vědomím, tak i podvědomím. Některá cvičení jsou založená na práci s naším vědomím, kdy vtiskáváme do podvědomí nová přesvědčení a kdy si uvědomujeme to, co se v nás děje. Protože bez uvědomění si nemůžeme nic změnit, navíc to, co vnímáme vědomě, to je, to existuje. Pro práci s podvědomím je pak nejlepší meditace a nebo hypnóza. V programu provádím ženy hlubokými meditacemi, které mění jejich vnitřní naprogramování. Ovlivňujeme-li podvědomí skrz meditace, změna je pak rychlejší. Nicméně vědomá práce, kam patří například i afirmace, je určitě důležitá. Do vědomé práce patří určitě i naše zaměření, kam se během dne zaměřujeme a na co myslíme, to můžeme dělat vědomě. Nebo jinak, to musíme dělat vědomě.

Uvědomovat si, kam se zaměřuji je první krok ke změně, protože pouze po uvědomění si může přijít potřebná práce s podvědomou částí. Jak byste chtěli měnit svá přesvědčení ve svém podvědomí, když si ani neuvědomujete, jak přes den myslíte? To dost dobře nejde, že?

Mám ráda citáty Buddhy. A již on řekl:

„Kořenem všeho zla je nedostatek poznání.“  Buddha

V druhé části článku jsem se zmiňovala opět o toxických lidech a empatech, ale jsem si jistá, že se tato část smazala jen proto, abych nemixovala dvě témata do jednoho. Jak jsem slíbila, brzy o tomto tématu napíši více, týká se nás všech, tzv. empatů a všech lidí, kteří se věnují spiritualitě. Nemyslím si, že je spirituální být s každým zadobře, stejně tak být chudý a nebo na mizině taktéž, dle mého názoru, nemá se spiritualitou nic společného.

O tom ale až příště.

Z dnešního článku bych ráda, abyste si odnesli pochopení toho, že existuje podvědomí a vědomí, které ovlivňují náš život. Nestačí pouze měnit své vědomí nebo jenom své podvědomí. Naše podvědomí je naše spojnice se supervědomím, tedy Vesmírem. Naše vědomí nás spojuje se světem kolem nás. Ale také nám pomáhá měnit realitu, protože se můžeme kdykoli vědomě rozhodnout, co přijmeme a co ne. O tom jsem ostatně psala v minulém článku s názvem Zázrakům musíte pomoct aneb jak jsem změnila okolnosti.

„Pomocí energie, bdělosti, sebekontroly a sebeovládání si moudrý člověk vytvoří ostrov, který ani povodeň nedokáže smést.“  Buddha

Zůstaňte naladěni na můj channel a užijte si krásné svátky, pokud bychom se do té doby neslyšeli.

Mějte stále na paměti, že Vánoce jsou především svátky klidu a míru, proto si odpočiňte, buďte s lidmi, které máte rádi a kteří vás podporují. A pokud jsou ve vaší rodině toxičtí lidé, pokuste se trávit s nimi co nejméně času. Chápu, že u rodinných příslušníků je to někdy těžké, cítíme, že musíme být s rodinou, ale nikde není psáno, že s těmito lidmi musíte trávit spoustu času. Vždy dávejte do popředí sami sebe, ať vám kdo chce říká co chce. Názory o tom, že jste sobečtí, jsou jen zakořeněné zvyky naší společnosti a je zapotřebí je měnit. Protože pozitivní sobeckost je nutná pro vaše fyzické i psychické zdraví a hlavně váš posun v životě.

Je to jenom váš život, žijte jej tedy podle svých vlastních představ!

Buď budete s každým zadobře, ale nebudete žít svůj život, ale spíš život druhých lidí a za pár let z toho budete jenom nešťastní a nebo budete „sobečtí“, dle názory stále většiny (já se s tímto názorem neztotožňuji), ale budete žít svůj život, ve kterém je vám dobře. Ve kterém jste šťastní a za pár let (u někoho desítek let), až budete staří, se otočíte a ohlédnete za svým životem a budete cítit uspokojení. To, jak žijí druzí lidé je jen a jen jejich věc. To, jak žijete vy svůj život je zase jenom vaše věc a nikomu do toho nic není.

Víte, říká se, že hodné holky mají těžký život. A já s tím souhlasím. Holky, které jsou hodné a poslušné totiž nežijí svůj život, ale život svých matek, babiček, svého manžela nebo dalších lidí, kteří je možná někdy poplácají po zádech a řeknou „jsi hodná holka, mám tě rád“, ale ve finále jen využívají toho, že jste příliš slabé, abyste se milovaly a žily svůj vlastní život dle svých představ a snů.

A pro vás to, pánové, platí také. Můžete být hodný muž, a přesto žít svůj vlastní život. Když já řeknu muži, že je hodný, pak je to poklona, protože já mám ráda hodné lidi, všeobecně. Hodný ale nemusí znamenat vždy to samé a pro každého to samé.

Když já říkám, že je někdo hodný, pak neočekávám, že mi bude zobat z ruky a neustále se mi podřizovat, já tím mám na mysli, že má dobré srdce a že to, co řekne, tak i myslí.

Podle mnoha lidí je totiž hodný člověk vlastně submisivní typ, který skáče, jak vy pískáte. Takže pozor na slovo hodný.

Můžete být hodný muž a hodná žena, a přesto si stát za svými přesvědčeními a názory.

Když mi před lety máma řekla o jednom mém partnerovi: „ale vždyť on je tak hodný“, myslela jsem, že umřu. Nudila jsem se s ním, měli jsme jiné představy o životě, on chtěl 6 dětí a nejlépe hned, já chtěla volnost a svobodu. Když jsme se před dnes již 11ti lety rozešli, ulevilo se mi. Nechtěla jsem prožít život vedle člověka, který je hodný dle mé maminky, ale já mám pocit, že nemáme stejné názory, stejné koníčky a hlavně si každý představujeme život úplně jinak. A tak jsem nebyla hodná holka a odešla, tedy odstěhovala se zpět do ČR.

Máte své hranice? Nedovolte druhým, aby je překračovali

Buďte hodní ve smyslu dobří lidé, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale nastavte si hranice. Protože být hodný a submisivní, dělat vše pro druhé a sebe dávat vždy až na druhé místo, se vám nevyplatí. Ti, kteří budou říkat, že vás mají rádi, vás opustí. A co pak? Buďte hodní, ale odsud podsud. Znáte to, když máte hranice, což je součástí první lekce Bohyně lásky, kdy s ženami nastavujeme hranice, pak si druzí sakra rozmyslí, aby je nepřekračovali. Dle mé zkušenosti to platí jak pro ženy, tak pro muže. Znám mnoho mužů, i osobně, kteří hranice nemají. Žena s nimi pak doslova oře a to není dobré.

V Bohyni lásky učím ženy stát si za svými postoji, být silné, přesto žensky jemné. Bohyně je totiž krásná, silná, jedinečná, ale zároveň je to žena, která má své hranice a nenechá druhé je překračovat. Miluje své tělo a svoji duši a tím dokáže i milovat a přijímat svého partnera. Neučím ženy, jak být na koni a s muži orat, to není to, co se snažím předávat.

A proto i vám, pánové, radím, nastavte si hranice, kam jí nedovolíte zajít. Je to o sebelásce a vnitřní hodnotě. Važte si sami sebe, a pak si vás bude vážit i vaše žena. Když jí budete snášet modré z nebe a budete neustále potlačovat své sny a potřeby, pak se může stát, že jednoho dne, najdete svůj dům prázdný. Často mi lidé pláčou na rameni: „Ale vždyť já pro něj (nebo pro ni) dělala (dělal) první poslední.“ Jenže to je právě ten problém! Mrkněte se dovnitř, do svého nitra. Co máte nastavené ve svém podvědomí? Co si myslíte o ženách, mužích, v čem jste vyrůstali? A pak začněte pracovat, změnou svého vědomí i podvědomí na změně vašeho vnitřního nastavení.

A pokud jste ještě nenašli toho pravého nebo tu pravou, pak se můžete přidat k lidem jako vy a v lednu začít pracovat na své energii, abyste si tak přitáhli svého ideálního partnera a nebo partnerku.

Happy manifesting 🙂