Mé dítě roste a já se s vámi o to chci podělit

Nevím ani, kde začít. Letošní rok je prostě C R A Z Y! 🙂 Je toho opravdu moc a od začátku roku se to na mne valí a valí a valí. V dnešním článku se potřebuji trochu vypovídat, protože mi to dělá dobře :-). A jak jste si asi všimli, poslední dobou píši častěji. Jednak proto, že mám víc inspirace než normálně a hlavně proto, že je ta touha psát poslední dobou tak silná, že odsouvám vše ostatní a píšu víc. Je to pro mne určitý druh relaxace. A prostě si nemůžu pomoct. Je toho tolik, co bych vám chtěla předat.

Také bych vás ráda informovala o změnách, které u mne nyní nastávají. A zatím mi opravdu nemusíte gratulovat k potomkovi, protože ten z masa a kostí na mne ještě čeká, až ustálím své podnikání. Jeho dušička se už na mne připravuje a já na něj. Nyní ale roste mé první „dítě“. Mé podnikání. Jednak roste proto, protože to byl můj záměr a také proto, že tento záměr, tedy to semínko vyživuji. No a samozřejmě roste i díky vám, mým čtenářům a klientům a za to velké díky. Vážím si vaší přízně a moc vám za ni děkuji.

To semínko, které jsem před pár lety zasadila, když se zrodila myšlenka začít vlastní podnikání na téma, které mě vždy bavilo, neustále zalévám a hnojím a dodávám vše potřebné, pomocí vizualizací, meditací, čištění strachů a obav, které jsou s tím spojené a také fyzickým krokům, aby mohlo růst do nádherné květiny.

Na ty fyzické kroky často lidé zapomínají. Koučink není terapie. I když je můj koučink velmi specifický a společně s klienty hojíme jejich minulost a předně dětství, od terapie se zásadně liší. Protože jsem i certifikovaný terapeut, vím, o čem mluvím. Terapeut se na klienta většinou usmívá a přitakává. Kouč chce víc, chce vidět akci. Také se usmívá, ale také se hodně ptá a směřuje klienta k fyzickým krokům, které prostě jsou zapotřebí. Jinak se výsledky nemohou dostavit.

Sedět a meditovat vaše podnikání nezvětší, ale zásadně pomůže, aby ten růst byl co nejplynulejší a vy jste překonali všechny své strachy, tedy bloky, které by vás mohly strhnout zpátky. A samozřejmě se to týká jakékoli oblasti vašeho života, nejenom práce.

Před nějakým časem jsem koučovala klientku, která procházela těžkým obdobím. Ačkoli jako kouč lidi nenutím a nepřesvědčuji, u ní jsem trochu „zatlačila“. Bylo legrační, když mi najednou povídá: „Skoro bych měla pocit, že na mě tlačíte. I když vím, že to byste asi neudělala.“ Už si nevzpomínám, jaká slova přesně použila, ale něco v tomto smyslu. Usmála jsem se a říkám: „Cítíte to správně, tlačím vás do odpovědi. Chci slyšet ten další krok, který uděláte.“ Dobraly jsme se k dalšímu fyzickému kroku a já byla spokojená. Shodou okolností je tato klientka beran a já jí říkám: „Víte, kdybyste opravdu nechtěla, tak se mi vzepřete a možná dokonce půjdete a uděláte opak, tedy nic. Vy jste beran jako já a já cítila, že na vás chci malinko zatlačit, abyste se pohla z místa a šla směrem ke svému cíli. Věděla jsem, že pokud to bude pro vás to pravé, popostrčím vás směrem, kam stejně chcete jít a pokud ne, pak se mi vzepřete a budeme aspoň vědět, že tento cíl, toto přání asi není pro vás.“ Souhlasila se mnou a obě jsme se u toho hodně nasmály.

Víte, já jsem beran a v zásadě nesnáším, když mě někdo někam tlačí. Mí přátelé, rodina, partner, všichni vědí, že když jednou řeknu ne, tak to tak většinou myslím, jenže když řeknu ne podruhé, tak už to myslím smrtelně vážně a potřetí už mě ten dotyčný vytočí tak, že mě prostě nase.. a já se zaseknu a udělám přesný opak.

Jenže, když vědí, jak na mě a jdou tak nějak opatrně a nejdříve si mě oťukají, pak často řeknu ano na něco, na co jsem předtím řekla, že ne. To proto, že jsem v zásadě nebyla proti a ta myšlenka se mnou docela souznila, ale prostě mám svoji hlavu a nemám ráda, když mě někdo k něčemu přemlouvá a nebo mi říká, co mám dělat. Záleží, jak to udělá.

Jenže, pokud je to opravdu moje touha, moje vnitřní silná touha, pak se často nechám i „přinutit“ :-). Tedy na mne někdo zatlačí, a pak je často překvapený, když souhlasím. Je to proto, že jsem se třeba jen trochu obávala, ale vlastně jsem to chtěla udělat. A toho jsem využila při již zmíněném koučinku. Před lety mě takto partner „donutil“ k parasailingu. Měla jsem strach, nejsem nadšenec do výšek a hlavně od malinka se mi dělá špatně na houpačkách, ale jak zatlačil, tak jsem se podvolila. Kdyby to nebylo něco, co jsem vnitřně sama chtěla zkusit, pak by mě nedonutil ani párem volů, jak se říká. Když nechci, tak nechci.

Navíc tímhle zatlačením lze objevit i mnoho bloků, které člověka brzdí a které tak mohou někdy spíš vyplout na povrch.

No nebudu tady popisovat svoji beranní náturu, pro lidi kolem beranů to není vždy jednoduché, nejsme zrovna snadný oříšek a být kolem nás může být pro některé naše blízké někdy až náročné. Ale vše se dá změnit, když se opravdu chce nebo aspoň zlepšit.

Přestože jsme v rodině 3 berani, jsme každý zcela jiný. Na znamení zvěrokruhu příliš nedám, přesto ale popis znamení berana na moji osobu sedí překvapivě až moc :-). Zjistila jsem ale, že vždy záleží, v jaké části daného znamení jste narozeni. Tedy je velký rozdíl mezi beranem koncem března, já, a beranem v půlce dubna, moje sestra. A pak samozřejmě záleží i na tom, jací jste. My jsme 4 děti a máme stejné rodiče, přesto jsme každý úplně odlišný. Tak to prostě je. Navíc vás, jak jdete životem, ovlivňuje mnoho dalších faktorů, lidí, se kterými se sestkáte a hlavně vás ovlivňují vaše rozhodnutí. Ty totiž určují směr vašeho dalšího života a tedy vývoje.

„Rozhodní lidé dosáhnou vrcholu. Nerozhodní nedosáhnou ničeho.“ – Bob Proctor

A to velmi vnímám u sebe. Cítím se naprosto odlišná od zbytku rodiny. Maminka mi to kdysi řekla s takovým výrazem ve tváři, že mě hodně ublížila. Bolelo mě, když řekla: „Víš, ty jsi taková jiná než my.“ Jenže v té době jsem byla velmi slabá, vnitřní síla mi zcela chyběla. Nyní vidím svoji odlišnost, cítím ji a jsem na ní pyšná. Jsem nesmírně vděčná za to, že jsem zcela jiná a jdu si svojí vlastní cestou. Trvalo mi to několik let, než se moje rozhodnutí stala takovými, že začala zcela měnit můj život.

Ta rozhodnutí děláme dnes a denně a k tomu bych ráda v dnešním článku směřovala.

Už nějakou dobu stojím před rozhodnutím, zda založit firmu. A nebo jak postupovat dál v růstu firmy, aby to co nejméně ovlivnilo mé klienty, mé ovečky, které se snažím hýčkat, jak jen mi to moje energie dovolí. Musím samozřejmě myslet předně sama na sebe a ne svoji energii rozdávat na potkání, aby mi pak žádná energie nezbyla. To je něco, co učím své Bohyně a jako správná Bohyně to také dodržuji. Pokud někdo na té cestě moji energii vysává, vědomě či nevědomě, pak je někdy čas jít svojí cestou.

To se bohužel stalo před pár týdny, rozhodla jsem se totiž ukončit jedno přátelství. Cítila jsem už nějakou dobu, že mi vysává energii, ale pak se vše nakupilo tak, až to vygradovalo a já cítila, že už to takto dál prostě nejde. Jako koučka a žena, která podporuje další lidi, si vlastně ani nemohu dovolit ztrácet energii u jiných lidí, kteří by měli být mými přáteli, kde vládne a nebo by měla vládnout vzájemná podpora a pochopení.

Zřejmě to, co mnoho z vás zažívá z opačné strany, kdy se s vámi rozejde partner nebo partnerka, jsem nyní zažila já a to velmi silně a hlavně velmi rozhodně. Ukončila jsem přátelství s kamarádkou a ukončila jsem ho s velmi klidnou hlavou. Necítila jsem nic, jen to, že to musím udělat. Týden poté jsem ani neměla čas na něco myslet, až pak jsem najednou začala cítit úlevu a jako by potvrzení toho, že jsem udělala dobře. Ač by si někdo mohl myslet, že se na mne nabalily starosti, a tedy jsem reagovala bez rozmyslu, tak to byl pravý opak. Starostí mám až nad hlavu, přesto to rozhodnutí proběhlo s klidnou hlavou a po 24h, kdy jsem o tom, co se stalo a hlavně co mi bylo vyčítáno, přemýšlela, to prostě padlo natvrdo a upřímně.

„Už to pro mne prostě nemá význam, každá jdeme svojí cestou, cítím, že se naše cesty rozcházejí.“

Je pravda, že poslední dobou toho bylo opravdu moc a stres se začínal projevovat na spánku. Toto jedno rozhodnutí, jako by najednou pomohlo rozpustit větší část toho balvanu na mých bedrech. Najednou jsem se cítila lehčí, ale přesto to nebylo ono a spánek byl stále dost špatný. V noci jsem se budila a hlavou mi to lítalo.

Až předminulý víkend mi to najednou docvaklo, samozřejmě po meditaci. Když jsem si konečně udělala čas, abych se zaměřila na otázku „co bude dál, co je pro mé podnikání teď to nejlepší?“

Najednou mi došlo, že už nějakou dobu kvůli pracovní vytíženosti i soukromým starostem odsouvám něco, co mi nyní brání ve spánku a co hlavně musím udělat co nejdříve tak i tak.

Díky meditaci a následně strategickému promyšlení pro a proti nabízených scénářů jsem najednou jasně viděla, co se musí stát. Přiznám se, že mi k tomu pomohlo i mé budoucí já. Stejně jako v programu Bohyně lásky, kde je krásná meditace Spojení se svým budoucím já, jsem se i já spojila se svým budoucím já, několik měsíců ode dneška, které již má určité věci v životě zařízené a hotové. Najednou jsem viděla Evu za několik měsíců, která má již firmu dávno založenou a dokonce i další sny, po kterých touží, jsou splněné.

Bylo až legrační ji pozorovat a mluvit s ní. Její energie se mi ze začátku nelíbila, byla taková až moc free nebo jak to popsat. Chovala se skoro jako puberťák a já nejdřív nechápala, co se jí stalo, skoro jsem se jí ptala, jestli nelítá v nějakých drogách, že je tak vysmátá, když já mám starostí až nad hlavu. Najednou mi ale řekla, co se jí právě stalo a proč je tedy tak vysmátá, nemohla jsem tomu ani uvěřit. Nicméně jsem začala chápat, proč se chová skoro jako blázen, to by se choval asi téměř každý v její situaci. Pak mi prozradila, že tomuto štěstí předcházela ještě dvě přání, která již má a hlavně že společnost je dávno založená a vše byla brnkačka. Říkala mi to, jako by právě založení společnosti a její vedení, což byl můj největší strach, bylo to nejmenší, co mě čeká.

Když jsem viděla, jak je šťastná a jak vše funguje tak snadno, bylo mi mnohem lépe. Druhý den jsem se probudila ze stále dost špatného spánku, ale tentokrát jsem měla jasno. Příští týden se to stane. Pustila jsem se do jednoho velmi silného, ač jednoduchého cvičení, které s vámi budu brzy sdílet skrz překvapení, které pro vás na pozdim chystám, a sepsala si vše potřebné.

Rozhodla jsem se, že se to stane tím nejjednodušším a nejrychlejším způsobem a zda to budu dělat sama nebo s pomocí a s jakou pomocí atd., se prostě rozhodne za mě.  Dokonce jsem si i určila datum 17.8.2017 jako den vzniku firmy. Najednou jsem se cítila o poznání líp. To byla neděle. Mezitím jsem napsala jedné známé, která je advokátkou a mohla by mi s tím vším pomoci. A vše ostatní jsem nechala být. Pak mi advokátka Monika Bakešová odpověděla a společně jsme ještě pořešily pár věcí přes email. Nebylo sice jasné, jak rychle to půjde, ale já jasno měla. Rozhodla jsem se totiž ještě před komunikací s ní, že do 17.8.2017 je firma založená a může fungovat.

Když mi pak Monika v pondělí ráno psala, že ve středu jde k notáři a v pátek bude firma zapsaná v OR, nehla jsem ani brvou. Vždyť já to přeci vím, proběhlo mi hlavou :-).

Vtipné je, že jsem se s Monikou potkala ve středu, abychom si předaly nějaké dokumenty, a pak jsme se začaly bavit o tom, jakou má rozhodnutí sílu. A já jí povídám o mém víkendovém cvičení a rozhodnutí, že do čtvrtka je firma založená a může fungovat. Ještě jsem dodala, že jsem se sekla jenom o jeden den. Načež mi Monika odpověděla, že ne, firma bude opravdu zapsaná již ve čtvrtek 17.8.2017. No tak to je sranda, proběhlo mi hlavou. Stejně jako jsem si před lety tímto způsobem označila v kalendáři den, kdy chci jít na státnicové zkoušky při ukončování magisterksého studia na vysoké škole, tak jsem si minulou neděli rozhodla datum zapsání firmy do obchodního rejstříku. A pak mi někdo zkuste vnutit názor, že nerozhodujeme o svém životě a jsme obětmi systému.

No a tak je dnes, kdy tento článek dokončuji, firma založená a těší se na vás. Nakonec notář firmu do rejstříku zapsal opravdu až v pátek, ale myslíte, že mě to nějak trápí? Jsem šťastná jako blecha, že to vše proběhlo tak rychle a hladce a to opravdu díky mé vnitřní práci a následně spojení s Monikou.

Musím říci, že Monika Bakešová mi doslova ulehčila práci. Komunikace s ní je tak rychlá a příjemná, až mě skoro mrzí, že spolupráce s ní proběhla tak rychle. Ale já jsem si jistá, že naše komunikace bude pokračovat. Mám totiž spoustu dalších plánů, ve kterých potřebuji člověka, který nejenom, že rozumí své práci, ale má velmi příjemný lidský přístup.

Success Coaching s.r.o.

Tímto bych vás ráda informovala o změnách v mém podnikání. Pro vás se toho moc nezmění. Akorát to, že v hlavičce faktur uvidíte nikoli mé jméno, ale název firmy Success Coaching s.r.o.

To se bude týkat všech online produktů, které můžete přes mé weby koupit, stejně tak i knihy Alfa bohyně, ve které ostatně o síle rozhodnutí píši a věnovala jsem tomu celou kapitolu.

Tento článek píši právě z toho důvodu, abych zdůraznila, jakou sílu a moc rozhodnutí má.

Díky tomuto rozhodnutí v předminulém týdnu, jsem v neděli v noci spala jako zabitá a od té doby spím jako mimino každou noc. I když ještě firma na papíře nebyla a vše se teprve chystalo a hrozilo, že když pan notář nestihne vše ve středu a v pátek, tak se nestane nic do konce měsíce, tak moje rozhodnutí bylo tak silné, že rozhýbalo těmi koly osudu a změnilo vše přesně tak, jak jsem chtěla JÁ. Ano, i vy máte tu moc a sílu změnit své okolnosti.

Happy manifesting 🙂