Ponořte se do sebe a svého vnitřního světa

Nedávno jsem se opět ponořila do velmi hluboké meditace, až jsem přestala cítit svoje ruce a nebyla si jistá, jestli je vlastně ještě mám.

Ztěžkly a spojily se se zbytkem mého těla. Vnímala jsem je jako součást něčeho, co si lze představit jako kmen stromu. Byl to zvláštní pocit, ale mně ne zcela neznámý, takže mě nevyděsil tak, jako když se mi to stalo poprvé. Je to pocit, jako byste s nimi nemohli hýbat. Cítila jsem jen brnění a zároveň pocit nesmírné těžkosti. Jako by se moje tělo měnilo a zároveň někam propadalo. Takové pocity vnímám vždy v hluboké meditaci, do které se dostanu ne zrovna plánovaně. Podobné stavy snad ani plánovat nejdou.

Při meditaci můžete cítit mnoho zvláštních pocitů a zažít nejeden mystický zážitek. Když se dostanu do takto hlubokého transu, což nikdy nevím dopředu, kdy se to stane, je to zvláštní pocit těžkosti, ztuhlosti a zároveň lehkosti a vnitřního naplnění. Jako bych se odpojila od světa, ve kterém žiji a ve kterém mohu potkat třeba vás a stávala se někým jiným, měnila se v energii, jenž nemá jméno, nemá tvar a není ani v čase ani v prostoru.

V tu chvíli cítím tak silné spojení s vesmírnou energií, že nemám pocit oddělení. Zřejmě nejsem až tak hluboko anebo už dokážu i v této hloubce korigovat své myšlenky. Těžko říct, ale tohoto stavu, když už jsem v něm, využívám ke směřování myšlenek cíleně tam, kam se chci posunout. Tedy v tomto spojení, v této hloubce a v této těžkosti se posouvám, díky myšlenkám, pocitům a vizuálním obrazům do reality, kterou chci zažívat.

Všechno existuje nyní…

Jak víte, čas a ani prostor neexistují a právě proto, ve chvíli, kdy se dokážete odpoutat od tohoto času a prostoru, ve kterém žijete a zároveň jste napojení na vesmírnou energii, jste vlastně součástí světa, ve kterém existuje naprosto všechno, veškeré možnosti a veškeré možné reality, minulé i budoucí.

V tu chvíli svými imaginárními smysly vnímám realitu, která ve světě „reálném“ zatím není k vidění. Nejsem schopná se jí v „reálném“ světě dotknout. V tomto imaginárním světě ji vnímám tak živě, až se mi nechce vracet zpět a již se mi párkrát v životě stalo, že jsem měla pocit, jako bych se ani zpět vrátit nedokázala. Tehdy mi chvíli trvalo, než jsem byla schopná vrátit se zpět do svého těla. Ano, to je ten správný popis. Když se dostanete do hlubokého transu, je to jako byste pluli někde mimo čas a prostor a mimo své tělo. Je to pocit, který se slovy těžko popisuje, musí se prostě zažít.

Je to stav beztíže a bez jakýchkoli problémů. Je to stav, ve kterém je mnohem jednodušší realitu měnit. Jak jsem již ale zmínila, do podobné hloubky se nedostávám vědomě a rozhodně ne silou. I zde platí odpoutání. Jste-li odpoutaní od „musím se dostat hluboko“, pak se tam spíš dostanete. Jakmile začnete meditaci brát jako nějaké zvláštní cvičení nebo povinnost, pak se do hlubokého transu dostanete velmi těžko.

Ve svých kurzech i během individuálního koučinku své klienty podporuji, aby se do podobných meditací dokázali dostávat sami. Nejsem zastáncem toho, že vezmu klienta za ruku a budu ho vést. Jak při koučinku, tak v kurzech sice klientům pomáhám i díky vedeným meditacím, zároveň je ale podporuji v tom, aby se učili vést se sami. Jen tak se mohou stát vědomými tvůrci, kteří jsou na mne nezávislí. Nestojím o to, abych měla klienty, kteří bez mého vedení svůj život nedokáží tvořit.

Nedávno jsem takto „vypouštěla“ do světa klientku, která si již život dovede tvořit sama. Jsem na ní nesmírně pyšná a také jsem pyšná sama na sebe. Vím, že jsem vypustila další Bohyni, která už ví, jak na to a moji pomoc nepotřebuje. Klienti se ke mně někdy vracejí, za což jsem ráda. V životě je vždy příjemnější jít ve dvou, pokud řešíme něco složitějšího anebo se chceme posouvat rychleji. A takové fáze života prostě přicházejí.

Jak se ponořit do svého vnitřního světa?

Jeden z mých nových klientů se mi zmínil, že má pocit, jako by všichni neustále hovořili o tom, jak se musí člověk ponořit sám do sebe, ale on neví, jak to má udělat. Návod prý nikde nenašel. A tak jsem se během koučinku chopila vysvětlování a teď to zkusím skrz tyto řádky i pro vás.

Možná to není nikde popsané právě proto, že se podobné věci těžko popisují. Některé výrazy, pokud jsou pro nás nové, znějí složitěji, než ve skutečnosti jsou. Alespoň v tomto případě ten pocit mám.

Co to znamená ponořit se sám do sebe? Dle mého názoru a mé vlastní zkušenosti to není nic jiného, než v tiché meditaci začít rozpouštět přicházející myšlenky a pomalu se dostávat do vnitřního světa. Tedy opouštět ten svět kolem nás. Naše mysl je často nesmírně přetížená, a pokud myslím na milión věcí, které mám zařídit, které jsem neudělala anebo kterých se bojím, těžko se můžu ponořit do sebe a začít vnímat tu bytost, kterou ve skutečnosti jsem. Nebo spíš tu energii, kterou ve skutečnosti jsem. Všechny ty strachy a obavy ji zastíní a já se pak nemohu spojit sama se sebou a svým vnitřním světem. V tom vnímám meditaci jako nenahraditelný „nástroj”, jak se od těchto vnějších vlivů a vrstev, které překrývají moji podstatu, oprostit.

Jakmile se mi ale podaří moji mysl utišit a proud myšlenek zpomalit, pak se mohu, na příklad za pomoci dechu, začít ponořovat do sebe. A často k tomu pomůže doslova podívat se dovnitř. Jako byste se svým vnitřním zrakem chtěli podívat na své tělo zevnitř. Místo abyste pozorovali, co dělají vaše střeva anebo jak bije vaše srdce, spíš svůj vnitřní zrak zaměříte na ten prostor uvnitř, zatímco vnímáte svůj dech a jako byste ze svého středu, ať už je to břicho (solar plexus) anebo srdeční čakra vysílali energii všude kolem vás, 360 stupňů kolem vás a pozorovali ty vlny energie, jak proudí z vašeho středu co nejdál do dálky, výšky a hloubky. V tu chvíli se vlastně napojujete na všechno, co existuje. Dotýkáte se všech možností.

Já to dělám tak, že si pustím hudbu podporující lucidní snění, tu já mám velmi ráda, taková hudba je sama o sobě nejenom velmi relaxační, ale dovolí vám jít do větší hloubky, alespoň u mne to tak funguje. Pak jen dýchám a ze začátku se nesnažím o nic, prostě jenom vnímám to, že jsem, někdy mi v tom pomůže tlukot mého srdce. A pak už se nechám vést. Někdy přejdu do vizualizace. Jindy pokračuji v tomto pozorování svého nitra a posílání vln ven. Pak se někdy ocitnu v možné budoucí realitě, která mě až zaskočí, jak je krásná. Jsem tak hluboko, až přestávám vnímat svět kolem sebe a tato nová budoucí realita se zdá být tou současnou jedinou realitou. Chvíli v ní setrvám a pozoruji vše, co lze pozorovat. Pak se díky záměru vracím zpátky do svého těla, do tohoto času a prostoru. Pokaždé je meditace zcela jiná.

Věřím, že si každý musí najít ten správný způsob sám a možná právě proto nikdo nikde nepopisuje, jak jít do sebe, jak se spojit sám se sebou. Není jen jedna cesta, ale věřím, že jsem vám alespoň jednu z těch cest nastínila.

Během hlubokého transu se mi často stává, že vnímám „cizí“ oko. Jak otevřít třetí oko nebo zharmonizovat své další čakry se dozvíte na příklad v programu Harmonizace čaker, který vznikl v roce 2017 na ostrově Bali. To, že vidíte uprostřed svého čela „cizí“ oko souvisí s otevíráním třetího oka. Je to zvláštní pocit, kdy jako by se na vás někdo díval. Je to skoro až „scary“, ale zároveň je to takové zvláštně příjemné. Alespoň pro mne. Ale když se mi to stalo před pár lety poprvé, skoro jsem vyjekla, proboha, co to je. Občas jsem musela meditaci přerušit, hlavně pokud se mi to stalo večer.

O tom, co vše můžete během meditace pociťovat, jsem v posledních letech napsala několik článků.

Možná jste na mém webu noví, a tak níže dávám jejich shrnutí:

Kundalini energie a 5 znaků jejího probouzení

10 příznaků, že se posouváte do vyšších vibrací + VIDEO (meditace ZDARMA)

Dalších 10 SYMPTOMŮ posunu vědomí do vyšších dimenzí

Přeji vám krásné meditování a objevování paralelních realit. Vše existuje nyní, záleží na vás, jakou realitu si vyberete.

Happy manifesting!

Eva 🙂

PS: Kurz Vytvořte si harmonický vztah duše je nyní otevřen. Více info ZDE >>