Můj život je perfektní

Pozn.: Článek byl napsán v srpnu 2021, ale i v době uveřejnění jej cítím tak silně, jako bych jej psala nyní.

Sedím na balkóně a dívám se na širé modré moře. Jsme ve Slovinsku, máme už jen hodinku, než se budeme vracet do Prahy.

Přítel sedí vedle mě. Je zvyklý, že mám ráda čas pro sebe a když potřebuji klid, tak na mě nemluví, abych se mohla ponořit do svého nitra.

„Udělám si krátkou meditaci, prosím, nemluv teď na mě chvíli“, říkám mu a on už ani neodpovídá a začíná si číst své denní zprávy ze světa kryptoměn. A tak se mohu ponořit do svého světa snů a představ, který když jeden den nenavštívím, moje energie se ihned sníží. Je to jako droga. Každý máme tu svoji. Pro mne je to ranní káva a moje každodenní ponořování se do světa, kde existuje jen to, co chci já. Kde mi nikdo neříká, jaká mám být, kým mám být a co se má nebo nemá.

Kdo mě zná, tak ví, že ani ve vnějším světě nemá moc cenu říkat mi, co bych měla. Nemám ráda slova měla bys, ihned se ohradím anebo si prostě udělám to, co chci já. Pro někoho sobectví, pro mě můj svět, můj život a mé právo být kým chci a dělat si co chci. Mé moto zní, když neubližuji nikomu druhému, pak si se svým životem mohu nakládat, jak chci, ať už si svět tam venku říká, co chce.

O tom ale dnešní článek není. Je o tom, že tato ranní pár minutová meditace, tato cesta od „reality“ tak, jak ji známe, do světa představ a snů, do světa, kde se mohu ponořit do stavu nikoho a do širého Vesmíru/ Boha, jehož jsem součástí, jehož jsem jednou částí, který mě miluje, který pro mě udělá a dělá cokoli chci a po čemkoli toužím, jako můj milující otec, který mě přijímá takovou, jaká jsem, mi ukázala, jak jsem ve svém životě šťastná.

A tak jsem se ponořila do svého nitra, do toho nekonečného láskyplného světa, který neumí říct ne, ať už si přeji cokoli. Do světa, kde neexistují hranice, neexistuje žádná zeď, která by se nedala zbořit. A najednou jsem cítila neuvěřitelnou lásku, klid a hlavně vděčnost. Slyším se, jak říkám: „Děkuji ti, Vesmíre, jsem tvoje dcera a jsem tolik vděčná za vše, co mám, za můj život“.

Pak mi proběhlo hlavou, i kdybych teď tento svět opustila, cítila bych vděčnost a pocit naplnění. Můj dosavadní život byl a je krásný. Mé dětství, mé dospívání, život v Londýně, všechny mé vztahy, i ty nepovedené, všechny chvíle v mém životě byly nádherné. Má životní cesta byla nádherným dobrodružstvím, které by mi mnozí záviděli. Spousta dalších by měla pocit, že jsem toho moc nezažila a moc nezískala, ale já v tu chvíli, a i teď, když tento článek píši, cítím jen klid, vděčnost a nesmírný pocit naplnění.

Je spousta věcí, které nemám a po kterých toužím, ale ta krátká cesta do mého nitra a napojení na celý širý Vesmír mi daly pocit, že i kdybych nyní tento svět opustila, měla jsem nádherný život, a to je tak krásný pocit, který se nedá slovy ani popsat.

Začala jsem cítit, jak mi vlhnou oči, mé srdce se zaplavilo láskou. A tak jsem chvíli jen tak přemítala o všech těch dobrodružstvích a situacích, které jsem v životě zažila. Moje cesta do Egypta, sama blondýna v Egyptě. Moje cesta na Bali. Moje cesta od chudé studentky, přes mladou dívku ve velkoměstě jako je Londýn, pařící každý víkend s pár librami v kapse, přes cestu zpět do Prahy, snahu dostudovat, uvědomění, že ekonomie není pro mě.

Prozření, že cesta, jakou mi píší jiní lidé, tak abych se jednou měla lépe v zaměstnání od 9 do 18 hodin s pár týdny dovolené ročně a představou, že snad jednou dostanu malý důchod, není mojí životní cestou. 

Od zaměstnání až ke skoku do světa podnikání a spirituality, od deprese k vnitřní svobodě a síle, od neúspěšných vztahů a bolavých rozchodů až k poznání, že druzí jsou jen já vystrčená ven a žádný muž mě neudělá šťastnou, pokud se sama nenapojím na zdroj hojnosti zdraví, štěstí, lásky a peněz ve svém nitru. 

Cítím se krásně. Protože vím, že ve chvíli, kdy se člověk cítí vděčně, klidně a krásně, je čas „vyždímat z toho nejvíc“. Z mé krásné klidné meditace plné vděčnosti jsem přešla na napojování se na duši svého partnera, který tiše seděl vedle mě. Začala jsem mu vysílat světlo a přijímala to jeho, tak jak to děláme v kurzu Transformujte jakýkoli vztah.

Pak jsem postupně začala vysílat světlo ke všem svým přáním, naplněná láskou, vděčností a pocitem, že mám vše, po čem jsem kdy toužila, jsem se začala přesouvat do nové paralelní reality, kde mám mnohem víc. Kde jsou mé nové sny splněné a součástí mé reality.

A protože jsem se cítila spojená s celým širým Vesmírem, protože jsem byla naplněná láskou a vděčností, spojená s duší mé drahé polovičky, pak přesun do mé nové paralelní reality byl tak snadný, tak ladný a já měla pocit, že je vše hotové, splněné a není nic, co by stálo v cestě. Čas se stal pouhou iluzí, z přítomnosti jsem se přesunula do budoucnosti a necítila mezi nimi žádnou hranici.

A tak jsem nyní tady, píši tento článek a stále cítím ten vnitřní pocit naplnění, lásky a vděčnosti a ten pocit: MŮJ ŽIVOT JE JIŽ NYNÍ PERFEKTNÍ.

Mám nádherného partnera (uvnitř i venku), který mě zbožňuje, který stojí při mně, a díky němuž jsem se o sobě tolik naučila. Mám práci, která mě baví a naplňuje, ze které si nemusím brát dovolenou, protože si mohu udělat volno kdykoli se mi zachce, mám život plný hojnosti lásky, podpory, pochopení, vnitřní síly, zdraví i peněz.

Nejsem závislá na nikom jiném, ať už pocitově nebo finančně. Mohu se kdykoli zabalit a jet kamkoli chci. Nemusím se ptát, jestli si mohu vzít volno. Nebojím se toho, co bude, až budu v důchodu. Mám dostatek finančních zdrojů, ale především aktiv. Co je pro mě ale důležitější, než má aktiva na stáří, je ten pocit, že i kdyby se celý svět zbláznil a já neměla nic, mám své nitro, které se již tolikrát dostalo z nuly a mínusu (ať už finanční nebo emoční) do výšek plusových hodnot (z dluhů a finanční závislosti na hojnost a finanční svobodu, z deprese do nádherné reality plné lásky a sebelásky).

A proto vím, že mám něco, co mi již nikdo nikdy nevezme. Sama sebe a svoji největší sílu, vědomí Boha. Vím, a hlavně jsem si milionkrát vyzkoušela, jak funguje moje báječná představivost a tvorba nové reality. Vím a chápu, že moje báječná představivost je jediný Bůh v mé realitě a jenom na něm záleží, jaký můj život bude.

S ním dokážu cokoli a nikdo mi tuto vnitřní sílu již nikdy nevezme. Nemůže. Je moje, stejně tak jako vy máte svoji vnitřní sílu, svého Boha uvnitř svého já. Jakmile se na něj napojíte tak jako já, už se nebudete bát. Nebude čeho. Váš Bůh je všechno a váš Bůh, vaše báječná představivost je uvnitř vás, tak jak by vám jej mohl někdo vzít.

Dnes, 3 měsíce poté…

Dnes, 3 měsíce po tomto zážitku mohu říci, že dva mé velké sny se staly skutečností. Jsou sice na samém počátku, ale já cítím, jak se krásně manifestují. Jedním z nich je návrat jedné mě drahé bytosti. Jsem neskonale vděčná, ale zároveň cítím samozřejmost této situace. Proč? Protože ve chvíli, kdy uděláte svoji vnitřní práci správně, celý svět se přetočí a vaše přání se uskuteční tak snadno a přirozeně, že budete mít pocit jako by se stalo i tak, bez vaší vnitřní práce. Jenže opak je pravdou. 

Tento návrat nepřišel ihned. Až ve chvíli, kdy jsem začala aplikovat to, co učím v programu Transformujte jakýkoli vztah, jsem danému vztahu dala skutečně svoji energii. Do té doby byla moje energie nestálá a roztříštěná. Program jsem vytvořila až poté, co jsem se začala zaměřovat na nový vztah s určitou osobou v mém životě, kde byl vztah nějakou dobu špatný. Celou dobu, od chvíle, kdy jsem meditace a vnitřní práci dělala, se ve vnější realitě děl přesný opak toho, co bych chtěla. Bylo relativně těžké zůstat v klidu, ale odpoutávala jsem se a nevěnovala vnější realitě příliš mé pozornosti. Věděla jsem, že jsem udělala vnitřní práci a víc se tím nebudu zabývat. Zhruba 6 měsíců poté jsem teprve zaznamenala první vlaštovky. Proto se nikdy nevzdávejte, ale vytrvejte, a hlavně se odpoutejte.

Na některá přání „čekáme“ měsíce i roky, než se uskuteční. Ale věřte mi, že to „čekání“ se vyplatí. A pokud pochopíte, že nemusíte čekat, ale budete si užívat svůj život teď, jako by byl perfektní, pak na své přání skoro zapomenete a nejenom, že se stane v co nejkratší době, což opět může znamenat měsíce či roky, ale ve chvíli, kdy přijde, jej získáte tak nějak jako by z ničeho nic a samozřejmě, až získáte pocit, jako by se stalo tak jako tak. O tomto fenoménu hovořil i Neville Goddard. Je potřeba si ale vždy uvědomit, že vy jste tou operativní silou a bez vaší vnitřní změny by se přání nesplnilo nikdy.

Pro některé z vás je čas tak moc důležitý, že si nedokážete užívat tu cestu. Měsíce či roky považujete za nekonečné čekání a zde již vzniká problém. Jste příliš připoutaní. Každé přání má svoji dobu zrání. Tím, že sledujete, kdo kolem vás co má a jak se daří v přání si druhým, a navíc stále čekáte, tak kdy už se stanou ty velké změny, pak nemáte šanci zaznamenat ty drobné změny, které znamenají obrovský skok a transformaci.

Užívejte si tu cestu a zamilujte se do svého života tak, jak je teď. Zítra by mohl být konec, proto neztrácejte čas hledáním, komu se daří a zkoumáním, proč se vám nedaří. Možná si totiž ani díky těmto myšlenkám a zaměření jinam nevšimnete těch, jak se v angličtině říká „subtle changes“, drobných změn, které ovšem znamenají milník ve vašem životě. 

Happy manifesting ?

Eva