Máte nějaký důkaz, že to funguje?

Každý z nás je složením mnoha přesvědčení a zvyků. Každý z nás, ačkoli jsme tvořeni stejnou energií, vnímá svět zcela odlišně.
Mnohokrát slyším otázky: „Kolika lidem se to povedlo? Můžete mi nějak zaručit, že se to povede i mně? Můžete mi dát nějaký důkaz toho všeho, co tady říkáte? Existuje nějaká statistika úspěšnosti?“

Je úplně jedno, kolika lidem se něco povedlo anebonepovedlo. Je zcela nepodstatné, kolik důkazů vám předložím. Pokud něčemu nevěříte, pak tomu prostě nevěříte a nemůže se to ve vašem životě stát.

Nemohu nikomu zaručit úspěšnost ničeho, protože já mám zcela odlišná přesvědčení, a tedy žiju v jiném světě, než někdo hned vedle mne. Možná žijeme ve stejném městě, stejném domě anebo i stejném bytě. Možná máme stejnou krev, jsme ze stejné rodiny, ale naše přesvědčení, a tedy náš svět se tím pádem budou zcela lišit.

V podstatě se můžeme dohadovat i o tom, jestli to, na čem teď sedím, je židle nebo stůl. Jestli je hnědá, světle hnědá anebo třeba fialová. Před několika lety jsme se s mámou dohadovaly, jestli ta červená je červená anebo oranžová. Já viděla oranžovou a máma trvala na tom, že je to červená. A teď kdo měl pravdu? Obě jsme měly pravdu, protože každá vnímáme věci jinak. A stejně tak dva různí lidé vnímají barvy jinak, vztahy jinak, problémy jinak. To, co mě zákonitě naštve, protože se ve mně spustí čudlík „naštvaná“, druhého nechá chladným. Pak se stane něco jiného, co mě nechá klidnou a ten druhý bude smutný nebo naštvaný nebo prostě bude mít reakci, která bude pro mne zcela nepochopitelná. Ani ji nemohu pochopit, protože nejsem v jeho těle, jeho pocitech a hlavně nemám jeho přesvědčení a zvyky.

Na okolnostech nezáleží, záleží jen a jen na stavu vaší mysli

S přáním si je to zcela stejné. To, že se to někomu „povedlo“, neznamená, že se to „povede“ vám a naopak. Nikdo jiný nemůže zaručit, aby se vaše přání splnilo nebo abyste se cítili šťastní. Nikdo jiný tu moc a sílu nemá a pokud máte pocit, že vám někdo anebo něco „kazí“ život, pak jste opravdu hodně na začátku a manifestace vašich přání bude téměř nemožná. Dáváte totiž sílu a moc někomu anebo něčemu tam venku, mimo vás. A tím sami sebe nesmírně oslabujete. Ta síla, která může změnit váš život, je pouze uvnitř vás. Nikdo vám ji ani vzít nemůže, i kdyby chtěl. Protože pokud si svoji sílu chráníte tím, že o ní hlavně víte a tím, že přijímáte stoprocentní zodpovědnost za svůj život, pak vás nemůže nikdo ohrozit nebo vám snad ublížit.

V podstatě dokud hledáte, jestli je to možné anebo ne a jestli se to někomu povedlo anebo ne, pak nemáte buď žádnou anebo velmi minimální víru sami v sebe, a tím pádem je mi naprosto jasné, že se váš život hned tak nezmění. Ze začátku je to zcela běžné. Člověk si ještě mnoho věcí vědomě nevytvořil, a tak potřebuje potvrzení, že to funguje. Hledá další lidi, kteří to zvládli. Pokud ale i po delší době nemáte důvěru v sebe a své schopnosti a hledáte potvrzení, že to funguje, pak začněte posilováním sebe samých. Jak? Třeba tím, že si přitahujete malá přání. Postupně tak získáváte důvěru sami v sebe.

Vztahy a zákon přitažlivosti

To samé platí, pokud chcete, aby se změnil ten druhý. Je to stejné, jako byste stáli před zrcadlem a křičeli na odraz v zrcadle: „A koukej se změnit. Já čekám! A dokud se nezačneš chovat slušně, tak já se k tobě taky slušně chovat nebudu.“

Takhle to přesně NEFUNGUJE. Druzí jsou vaším zrcadlem. Pokud se vám nelíbí, jak se k vám chovají, pak máte vždy na výběr. Odejít a nijak se jimi nezabývat. I to je někdy zapotřebí. Navíc na to máte plné právo a já jsem toho názoru, že některé vztahy je lepší opustit. Protože jsme vibračně tak rozdílní, že by nás ten druhý stahoval dolů. Někdy stačí prostě odejít na čas, nemusíte balit kufry na zbytek života. Anebo máte druhou možnost a tou je, začít vysílat zcela něco jiného. Ten druhý vám pak začne zrcadlit právě to, co vysíláte.

Pokud jste se zasmáli, když jste si představili, jak křičíte do zrcadla: „Čekám, až se změníš.“, tak je to moc dobře. Jistě totiž vnímáte tu nelogiku a ztrátu energie, které svazují tolik lidí. Když chceme, aby se nejprve změnil ten druhý, abychom ho pak mohli mít rádi, pak jsme nepochopili, jak energie ve vztazích vlastně fungují. No a zákon přitažlivosti nám doručuje stále to samé, tedy ten obraz daného člověka, který se nám nelíbí.

Vždycky máme na výběr. Naprosto vždycky. O tom je svobodná vůle. Můžeme se svobodně rozhodnout, jak budeme reagovat a co nebo koho do svého života pozveme.

Lidé si někdy myslí, že se určité věci v životě dějí, protože jsou to lekce, které dostáváme a kterými musíme projít. Dle mého názoru je to naprostá blbost!

Je to mnohem jednodušší. Ta lekce není o tom, že jí musím projít, abych pak získala něco, po čem toužím, abych si to jinými slovy zasloužila. Ta lekce je tu jenom proto, že jsem stále nezměnila to, co vibruju, a tedy mi zákon přitažlivosti, přesněji řečeno Vesmír, nemůže doručit to, co chci, ale doručuje mi vlastně to, co nechci. Nejde tedy o nějakou lekci a až jí splním, tak si zasloužím.

Jakmile začnu vibrovat něco jiného, tak mi bude něco jiného doručeno. Toť celá ta věda!

Afirmace fungují, ale…

Můžu si od rána do večera afirmovat, jak jsem bohatá a šťastná, ale pokud vibruju smutek a zklamání, chudobu a nedostatek, pak nedostanu bohatství, ale chudobu a nedostatek. Protože my žijeme ve vibračním Vesmíru. Tedy ve Vesmíru, který reaguje na naše vibrace a ne na naše slova. Afirmace fungují, ale musí se vědět, jak s nimi pracovat a samotné přeříkávání pozitivních slov vás moc dopředu neposune.

Na výběr máte i tehdy, bavíme-li se o tom, čemu budete věřit. Z mojí zkušenosti plyne, že pokud někdo něčemu nevěří, je naprostá ztráta mého času, abych se ho snažila přesvědčit. A to můžu mít spoustu skvělých argumentů a vědecky podložených důkazů. On ale nevěří. Je to takovéto: „Hmm, to zní logicky. Zajímavé. Hmm, ale….“ No a jak slyším ale, tak vím, že si můžu dát pauzu a nechat toho druhého, ať si věří, čemu chce. Konec konců je to jeho život a ne můj, tak proč se snažit druhého přesvědčit o tom, čemu věřím já.

Lidi o ničem nepřesvědčuji. Dřív jsem to dělala a vždy jsme se akorát zhádali. Třeba když jsem se v pubertě snažila přesvědčit mamku, že ne každý feťák je špatný a my přeci nevíme, čím si prošel. V dnešní době se nesnažím lidi přesvědčit o tom, že uprchlík je jenom člověk a černoši jsou naprosto fajn lidi, kterých se opravdu nemusíme bát. Některé názory jsou mi sice k smíchu a jiné k pláči, ale vím, že rasistu dělá především strach. Strach lidi mění k nepoznání.

A tak si šetřím energii, jak jen to jde a myslím si svoje. Když se někdo snaží přesvědčit mě, tak je rychle zastavuji. Je to úplně to samé. Já vím, čemu věřím a nechci, aby mě někdo přesvědčoval o svých přesvědčeních. Jednak proto, že mi většinou neslouží a také, protože vím, jak to funguje. Když něčemu věříte, tak vám sice druzí můžou ukázat nové dveře, ale vy sami musíte k těm dveřím dojít a otevřít je, a to někdy chvíli trvá. Čím víc se vás druhý bude snažit přesvědčit anebo vám dokonce říkat, jak jste hloupí, že věci děláte takto, tím víc se zabejčíte a ty dveře, které by mohly znamenat svět, neotevřete.

Vyvibruj…

Vybírejte si lidi, se kterými trávíte čas. Možná říkáte, že to není možné, ale věřte mi, že je to možné.

Povím vám, jak se zbavit těch, které ve svém životě nechcete. Ignorujte je. Když něčemu nedáváte energii, tak ta věc anebo i člověk z vašeho života vyvibruje. Před několika lety mi tato slova řekla kamarádka. A já je od té doby používám. A je to tak. Když se na něj přestanete zaměřovat, tak on dřív nebo později z vašeho života krásně vyvibruje.

Naopak, čím víc vás bude štvát a vy se budete zaměřovat na ten hněv, který k němu cítíte, tím víc bude ve vašem životě přetrvávat.

Nezáleží jenom na tom, jak se na věci nebo lidi zaměřujete, ale záleží také na tom, zda se na ně zaměřujete nebo ne.

A pokud se jedná o vaši rodinu a blízké lidi, tam je to často o něčem jiném. Všichni chceme s rodinou vycházet co nejlépe. Jednou by nás mohlo mrzet, kdyby tomu tak nebylo. Lidé nám blízcí nám, bohužel, nastavují to největší zrcadlo. U cizích lidí člověk věci lehce přejde a já věřím, že je to tak správně. Co se budu zabývat ještě cizími lidmi? Ale rodina, to je něco jiného. Tam už je lepší, pro vás lepší, podívat se hluboko dovnitř a začít vnímat vnitřní bolesti, které se uvnitř vašeho nitra skrývají a které se pak projeví v nepěkných rodinných vztazích. Nemusíte s rodinou trávit celý den. Ale pokud to skřípe, zkuste se podívat, proč tomu tak je?

Máte dceru nebo syna, který se chová zle, pak se podívejte, co uvnitř vás způsobuje jeho „zlé“ chování. Jsou vaše matka nebo otec nesnesitelní? Co uvnitř vás napomáhá tomu, aby se k vám chovali zle? Je to těžké, vím. Ale většinou najdete spoustu myšlenek a vnitřních dialogů, které tuto situaci vytvořily. Na příklad: „Nikdy mě neposlechne. Jsem jeho matka, co si to dovoluje. To já bych si nikdy v jeho věku nedovolila.“ nebo „Máma mě nenechá dýchat, jsem z ní unavená, je to strašné, vždyť už jsem skoro dospělá. Je to ta nejhorší matka na světě, proč já?“ Tím vším vysíláte do druhého negativitu a ta se pak projeví v jeho neslušném nebo jinak nepříjemném chování. Pokud je pro vás tento vztah důležitý, pak jej změníte jen a jen svojí vnitřní změnou. A ta je někdy dost těžká. Ale ne nemožná.

Zákon přitažlivosti nic a nikoho nevylučuje. Zahrnuje všechno, na co se zaměříte. Když se zaměříte na to, jak máte málo peněz, tak se zaměřujete na nedostatek peněz a nikdy nemůžete mít víc. Když se zaměřujete na hojnost peněz, tak před nimi budete muset skoro utíkat, jak se k vám pohrnou. A to samé platí o lidech. Zaměřte se na to, jak vás štvou a budete je potkávat na každém rohu, akorát vás budou štvát stále víc. Zaměřte se na to, jak je vám s nimi dobře a jak jsou fajn a oni fajn budou. Anebo se zaměřte na zcela něco jiného a oni z vašeho života pomalu zmizí. Ujistěte se ale, že to tak opravdu chcete. Často takto myslíme nevědomky a když pak skutečně odejdou, je nám to líto. Náprava je mnohem těžší, protože vidět v tom druhém to dobré, je vždy pro nás lidi o dost těžší, než nakydat na ně vše, co nás napadne. 🙂

Ano, teorie je mnohem jednodušší než praxe, ale tak to prostě bývá.

Když ale chcete s někým vztah uzdravit, ale nedaří se vám, abyste ho viděli v pozitivním světle, pak je to trochu o něčem jiném. A tím, že se na něj přestanete tolik zaměřovat, docílíte toho, aby se vaše negativita vůči němu oslabila, což vám pomůže ve vytvoření nového vztahu, pokud si to tak přejete. Ale toto je trochu složitější téma a navíc jsem o tom napsala dva eBooky, takže to více rozvádět nebudu.

Happy manifesting 🙂

Eva