Ptáte se často sami sebe MÁM TO VZDÁT?

Čas od času se mě někdo zeptá, jestli to má vzdát. Už na svém přání „pracuje“ tak dlouho a nic se neděje.

Co s tím?

Protože se tento dotaz objevuje v mé emailové schránce docela často, natočila jsem pro vás video, které se této otázce věnuje.

Pusťte si video ZDE >>>

A jestli raději čtete, tak se do toho společně pustíme v textové podobě. 🙂

Co to znamená, když se sami sebe ptáte, jestli již není čas všechno vzdát a jít dál?

Důvody mohou být dva:

• Vaše touha není tak silná. Dalo by se říci, že ten plamen vašeho přání dostatečně nehoří. Jeho světlo vás nedokáže pohltit natolik, abyste cítili svoji touhu každou buňkou svého těla.
• Za vaší touhou se schovává něco silnějšího. Nějaký strach. Možná je to strach ze samoty. Strach, že nejste dost dobří. Vlastně  ani po té věci tolik netoužíte. Myslíte si,  že ho chcete zpátky, ale je to jen vaše ublížené ego, které si chce dokázat, že na to má. Chcete mu dát co proto, a tak se ho snažíte získat zpátky. Jenže se nejedná o vaši skutečnou touhu. A právě proto cítíte, že už nechcete jít dál a máte chuť s tím vším skoncovat a nechat to být. Už vás nebaví snažit se na sobě pracovat, aby se vrátil. Jste unavené.

Dělat vnitřní práci kvůli někomu nebo něčemu jinému je zcela špatně.

Když se totiž snažíte změnit, aby se vrátil/a nebo abyste dosáhlli čehokoli jiného tam venku, tak jste připoutáni k výsledku. Jste doslova přisátí ke konečné formě svého přání. Jenže paradoxně tím své přání dusíte. Jinými slovy ho od sebe držíte co nejdál je to jen možné. Vaše přání, ať už je to partner nebo nějaká materiální věc jako by cítili tuto nezdravou upnutou energii a drží se co nejdál to jen jde.

Vaše netrpělivost, ale vlastně i trpělivost jsou znamením, že své přání od sebe odpuzujete a odháníte.

A teď vás možná napadá otázka: „Cože? Moje trpělivost mé přání odhání?“

Vlastně ano. Když jste totiž trpěliví, tak jste v pozici čekání. A jako čekatel vysíláte do Vesmíru vibrace „čekání“ a tedy se vám vrací to, co vysíláte, tedy více čekání. Trpělivost je dobrá věc, ale když jste trpěliví ve smyslu, počkám si na něj, počkám si na ty peníze, tak jsou vaše přání někde za rohem a čekají. Budou tam čekat až do chvíle, kdy se rozhodnete, že čekání už bylo dost a je na čase se svým přáním PLNĚ OTEVŘÍT a PŘIJMOUT JE. 

Ta pravá touha je krásná a doslova vás žene směrem ke svému přání.

Kdykoli se objeví strach, pochybnost, pak je ten plamen vaší touhy rozpustí.

To vše se nestane samo od sebe, je zapotřebí na sobě pracovat, ale ne kvůli té věci samotné, ale kvůli sobě.

Možná si myslíte, že něco chcete a toužíte po tom, protože máte pocit, že až to získáte, budete se cítit šťastní. Jenže vy to děláte zcela opačně, nejdříve se musíte cítítit šťastní, aby k vám vaše touha mohla přijít a vaše přání se zhmotnilo.

Určitě jste všichni zažili období, kdy se vám vše dařilo. Měli jste všechno a jako by k vám vaše další přání přicházela tak nějak sama.

Proč tomu tak bylo?

Protože jste byli šťastní. A vaše vibrace k vám přitahovaly další věci, které vás dělaly šťastnými. Krásným příkladem jsou čerstvě zamilované páry. Těm je úplně jedno, co se děje kolem nich. Jako by pluly na krásném obláčku štěstí a lásky, a tím si k sobě přitahují další skvělé věci. A někdy se dokonce tito zamilovaní diví: „Jeee, no to je nádhera. Já jsem vyhrála a máma mě pochválila, jak dobře vypadám,…“. Jejich štěstí, které proudí zevnitř ven, mění jejich okolnosti.

Když ale partner odejde, pak se většina lidí ponoří do smutku, reaguje totiž na svět kolem sebe. Když jsou okolnosti příjemné, pak se člověk usmívá a když ne, pak je smutný nebo naštvaný.

Chcete-li si do života přitáhnout nového partnera, novou práci nebo peníze, musíte nejdřív zažehnout ten plamen uvnitř sebe. A pokud je vaše touha silná, pak do toho půjdete s chutí a nezaleknete se první ostré zatáčky nebo jiné překážky, která se na vaší cestě objeví.

Nejdřív musíte cítit ten pocit uvnitř, aby k vám vibrace tohoto pocitu přitáhly to, po čem toužíte.

Proto vaše otázka „Mám to vzdát?“ není vůbec na místě.

Buď po tom toužíte tak, že zpracováváte své vnitřní bloky a dostáváte se do pocitu, že už to máte a nebo vaše touha není až tak silná a nebo se za něco schovává, a pak nebudete mít dostatečnou sílu měnit své vnitřní nastavení.

Proto se teď hned sami sebe zeptejte: „Je má touha skutečná a je dostatečně silná a nebo se za ní skrývá nějaký můj strach, např. nejsem dost dobrá/ý?“